Proudová zatížitelnost izolovaného vodiče nebo kabelu je maximální proud, který může nepřetržitě přenášet, aniž by překročil svou teplotní třídu.To je také známé jako ampacity.
Kabely během provozu trpí elektrickými ztrátami, které se projevují jako teplo ve vodiči, izolaci a jakýchkoli jiných kovových součástech v konstrukci.Jmenovitý proud bude záviset na tom, jak je toto teplo rozptýleno povrchem kabelu a do okolních oblastí.Teplotní jmenovitá hodnota kabelu je určujícím faktorem pro proudovou zatížitelnost kabelu.Maximální teplota pro kabel je v podstatě určena izolačním materiálem.
Volbou okolní teploty jako základu pro okolí je k dispozici přípustný nárůst teploty, ze kterého lze vypočítat maximální jmenovitý výkon kabelu pro konkrétní prostředí.Pokud je známa hodnota tepelného odporu vrstvy materiálu v konstrukci kabelu, lze vypočítat jmenovitý proud.
Vzorec pro výpočet proudové únosnosti je:
I = přípustný jmenovitý proud
∆Φ = nárůst teploty vodiče v (K)
R= Odpor střídavého proudu na jednotku délky vodiče při maximální provozní teplotě (Ω/m)
Wd = dielektrická ztráta na jednotku délky pro izolaci obklopující vodič (W/m)
T1= Tepelný odpor na jednotku délky mezi jedním vodičem a pláštěm (K m/W)
T2 = tepelný odpor na jednotku délky podestýlky mezi pláštěm a pancířem (K m/W)
T3 = tepelný odpor na jednotku délky vnějšího pláště kabelu (K m/W)
T4 = tepelný odpor na jednotku délky mezi povrchem kabelu a okolním médiem (K m/W)
n = počet nosných vodičů v kabelu (vodiče stejné velikosti a přenášející stejné zatížení)
λ1 = Poměr ztrát v kovovém plášti k celkovým ztrátám ve všech vodičích v tomto kabelu
λ2 = poměr ztrát v pancéřování k celkovým ztrátám ve všech vodičích v tomto kabelu.